Krásný den!
Dnes bych se s vámi ráda podělila o zajímavé informace, které sdělil pan Jiří Zíka – ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMATU) při rozhovoru s redaktorem Michalem Karasem.
Jak už to tak bývá, tak i v letošním ročníku jarního zkušebního období SMZ měla matematika největší neúspěšnost a to 24 % v rámci didaktických testů. Pro zajímavost na druhém místě skončila němčina s neúspěšností kolem 20 % a dále čestina – 6,5 % a angličtina – 6,3 %. Oproti minulému roku ovšem matematiku volilo jako druhou povinnou zkoušku o 6 % méně žáků. Ti si většinou raději vybrali angličtinu (v níž neúspěšnost letos stoupla o 2,5 %).
Podle pana Zíky se potvrdilo, že žákům chybí produktivní dovednosti, schopnost aktivně řešit úlohy, přičemž největší problémy dělaly maturantům otevřené úlohy.
Žádné velké změny zatím v plánu nejsou. Rozhodně se nastavená úroveň státních maturitních zkoušek nebude snižovat. „Pokud budeme neustále ustupovat a snižovat náročnost požadavků na dosažení určitého stupně vzdělání, budeme postupně posilovat inflaci vzdělání. Nakonec bude úroveň vědomostí a dovedností požadovaných po maturantech někde na úrovni základní školy!“ řekl ředitel CERMATU.
Je potřeba si uvědomit, že státní maturity poskytují souhrnné a srovnatelné údaje o tom, jak vlastně naše školství vypadá. Společná část maturitní zkoušky (tedy ta státní) je zaměřená na ověření minimální úrovně státem požadovaných vědomostí a dovedností.
Dále ředitel v rozhovoru uvedl, že maturita na počítačích je zatím spíše utopie než realita. Důvodů je hned několik: nedostatek kvalifikovaného personálu na školách, nedostatek potřebné techniky a hlavně by např. v matematice nebylo dost dobře možné kreslit křivky, grafy a řešit geometrické úlohy. „Zkoušet se má jak se učí,“ řekl.
Sám ředitel CERMATU pan Zíka je pro zavedaní SMZ z matematiky, ovšem jen v těch maturitních oborech, ve kterých je matematika nezbytným teoretickým základnem aplikovaných disciplín – např. v oborech strojírenství, ekonomie nebo statistiky.
V rámci společné části maturitní zkoušky je ročně realizováno více než 200 000 tzv. žáko-zkoušek (didaktických testů a písemných prací). Jedna taková zkouška vychází na zhruba 700 Kč. Ve srovnání s ostatními, mezinárodními zkouškami je ještě dost „levná“, ty vycházejí pro srovnání kolem 4 000 až 5 000 korun.